6/
Při prvním letu Stamer zažehával rakety postupně. Když proto krátce poté vzlétl podruhé, pokusil se o zážeh obou současně. Jedna z raket však vybuchla a způsobila požár dřevěného trupu. Stamer s hořícím kluzákem nouzově přistál a vyvázl bez úhony, avšak kluzák samotný shořel.
5/
Den D přišel 11. července 1928. Fritz Stamer, dlouholetý Lippischův testovací pilot, se s Ente na druhý pokus vznesl a v malé výšce obletěl na raketový pohon okruh o délce cca 1500 metrů. Celý let trval zhruba 80 vteřin, po jejichž uplynutí Stamer bezpečně přistál.
4/
Von Opel, Valier a Sander následně koupili jeden z Lippischových kluzáků - design typu kachna (tj, VOP umístěné před křídlem) s označením Ente. Na jeho záď pak připevnili dvě rakety s tahem cca 0,2 kN každá, a dostatkem střelného prachu na zhruba 30 vteřin hoření.
2/
Ente ("Kachna") vznikla v rámci programu Opel-RAK, v jehož čele stáli Fritz von Opel (obr. 1, vnuk zakladatele stejnojmenné automobilky). Ten ve spolupráci s dalšími nadanými konstruktéry během 20. let zkoumal potenciál raketového pohonu a vytvořil sérii demonstračních vozidel
8/
Jak jsem psal výše, jediný kus Ente s raketovým pohonem shořel a nedochoval se. V Německém muzeu kluzáků u hory Wasserkuppe (kolébky německého bezmotorového létání) je ale dodnes k vidění věrná replika.
7/
Naštěstí nešl o konec programu Opel-RAK. Již o rok později totiž Opel zkonstruoval typ RAK.1, který se stal historicky prvním letounem od začátku stavěným pro raketový pohon. Spolu s Ente tak jde o designy, které otevřely novou éru letectví a položily základy vesmírným letům.